Piškotek je bílý pudl cca 7 let, 30cm v kohoutku, 4,8 kg. Co zažil před odchycením nevíme, ale z jeho stavu a chování je zřejmé, že nezažil nic dobrého. Malý, špinavý, vyhublý, ustrašený a vystresovaný pejsek se snažil uniknout, seč mu síly stačily. Byl však odchycen a umístěn do karantény.

Karanténní stanice je zařízení, kde jsou odchycení pejskové drženi po dobu maximálně 28 dní. Pokud je nikdo neshání, nebo neadoptuje, jsou, když mají štěstí, umístěni do útulku. Když štěstí nemají, nebo je v karanténě přeplněno, jsou utraceni.

Takový krutý osud by čekal Piškotka již v pátek 29.2.2008. Dnes by již nežil. Záchrana v podobě Zuzky Šmotkové přišla na poslední chvíli. Ve čtvrtek Zuzka Piškotka a jeho malou psí společnici Čikitku z karantény odvezla, vykoupala je a připravila na dlouhou cestu do nového domova.

Čikitka je na tom celkově mnohem lépe než Piškotek, a již se pro ni podařilo najít nové páníčky, tak se budeme v tomto příběhu věnovat dále jenom více potřebnému Piškotkovi.

Po důkladném prohlédnutí a následném vyšetření veterinářem bylo zjištěno, že pejsek prožíval vedle strachu, hladu, stresu a úzkosti také velikou bolest. Má zánět v krku, bolavé zoubky a zduřelou prostatu. Je vyhublý. Při takovém zdravotním stavu musel v podmínkách karantény velice trpět. Odchycení a pobyt v karanténě znamená nepředstavitelný stres i pro mladého zdravého psa, natož pro pejska staršího a v nedobrém zdravotním stavu.

Podle Piškotkova chování a reakcí, je zřejmé, že byl také týraný a bitý. Uhýbá před rukou, bojí se rány a předmětu v ruce, který po něm pravděpodobně někdo házel. Psychicky je na tom zle.

Pan veterinář provedl ultrazvuk, vyčistil a vytrhl dva špatné zuby. Byla zjištěna zduřelá prostata, což není nijak vážné (nepatrně nafouklý zadeček). Jakmile přibere (je hubený), nebude vidět. Týden bude brát antibiotika a pak by měl být úplně v pořádku. Po fyzické stránce bude po vyléčení v pořádku, ale jeho zraněná dušička se bude uzdravovat dlouho. Piškotek to sám nezvládne, bude potřebovat lásku a trpělivost svého nového člověka.

V útulku Tibet se Piškotkovi věnují a tak se postupně uklidňuje. Z počátku se nedal ani chytit. Bál se a snažil se uniknout. Ještě chudáček nestačil pochopit, že tady už mu nic nehrozí, že tady v útulku mu chtějí pomoci. Lehává u slečny Bětky na gauči, přikrytý dekou. Stále se klepe, zčásti zřejmě ze strachu , zčásti zimou, protože musel být ostříhán. Dobré znamení ale je, že začíná hlídat. Takže už zřejmě útulek přijal jako svůj domov a jak už to u útulkových pejsků bývá, domov si již nikdy nechtějí nechat vzít. Zlá zkušenost je naučila, že domov a pán, je pro ně to nejcennější. A Piškotek si domov určitě ohlídá. Bohužel, tento útulkový domov, ač by v něm Piškotek rád zůstal, nebude jeho stálým domovem. Ten stálý domov už napořád, ve kterém by prožil alespoň důchod v míru a již se nemusel bát zlého, ten pro Piškotka teprve hledáme. Moc by potřeboval pelíšek v teple a klidu, péči a lásce

Adopce dne 5.3.2008

Pudlík zachráněný z asanace Košice slečnou Zuzkou Šmotkovou. Odjel do Uherského Hradiště k nemocné toy pudličce, snad jí rozveselí a pomůže v nemoci svou společností. Prodělal u náš narkózu a ultrazvuk velice znečištěných zubů. Nebylo s ním pěkně zacházeno, zaslouží si pěkný důchod. V útulku byl na dálku adoptovaný paní Henrietou Luptákovou.