Ahoj lidi, zdravím vás. Jsem Jerry, pitbull Jerry. Neee, vůbec se mne nemusíte bát. Nejsem sice taková hvězda jako byla Dianka z našeho útulku, ale já bych taky chtěl, aby jste o mne věděli. Dianka už má super paničku a to jí někteří dokonce říkali „killerka“. Tak proč by se už konečně neusmálo štěstí i na mne? Taky bych si přál mít svoji „Zuzku“. Já jsem totiž hrozně hodnej kluk, tety mi říkají Jerrynek.

Když mne pustí z kotce a já vím, že jdeme na tolik vytouženou procházku, vyletím jim naproti jako střela. Vypadám přitom dost strašidelně, ale kdyby jste viděli ten můj úsměv, který umím udělat!! Od ucha k uchu – nezapomenutelný pohled, jak říká teta Irena. Jo, tety, ty já mám rád, moc. A ony mne také milují, to já dobře vím, třeba teta Marcelka…

No, pejsky a páníčky zrovna nemusím, ale to se mi zase nesmíte divit. Neměl jsem pěkný život, museli mne bývalému pánovi odebrat. Byl jsem totiž v minulosti cvičený na zápasy. Víte přeci, co to je, ne? Ani pomyslet na to nechci. Ještě mám na těle pár šrámů. Ale dneska problémy nedělám, konflikty fakt sám nevyhledávám. Dokonce se snesu i s jedním útulkovým kocourem, a to je co říct, to musíte uznat. To víte, taky už nejsem nejmladší, Vždyť jsem v útulku skoro čtyři roky a je mi už osm let.

Prý nemám žádnou kondičku, no jo, kde bych jí taky nabral, vždyť jsem pořád zavřený v tom kotci. Ale energie mám ještě dost. Jak já rád chodím na procházky do parku! Nejdříve tety pěkně protáhnu a když vidím, že už nemůžou, tak zpomalím. Lehnu si na záda do trávy a směju se na ně. A když mi dají piškoty, tak si myslím, že už mne nic lepšího nemůže potkat a jsem šťastný.

Ale přeci jenom, taky bych chtěl svoji rodinu. V útulku mi není zle, mají mne tu rádi, ale já potřebuji pohyb a tady ho mám tak strašně málo. Vždyť na procházku musím čekat celý týden! Taky bych potřeboval trochu víc tepla, zimu špatně snáším. No, tety se mi občas snaží dát kabátek, ale uznejte, jak bych v něm vypadal a tak si ho radši hned sundám.

Já vím, moc nadějí asi nemám. Přeci jenom, někteří lidé se nás bojí, protože nám nerozumějí. Ale kdyby se našel zkušený páníček, laskavý, který mne bude mít opravdu rád, žádné problémy se mnou nebudou. S dětmi nemám zkušenosti, ale pána budu milovat a paničku, no, tu ještě víc. Já bych mohl být v bytě, ale úplně nejlepší by pro mne byl pěkný teplý kotec na zahradě a procházky - hodně procházek. A kdyby mi páníčkové v zimě připravili teplé místečko, co víc bych si mohl přát? Byl bych jim za to věrným kamarádem, nejlepším, to mi věřte.

Máme teď s ostatníma klukama v útulku fakt dobrou náladu. Novou rodinu totiž našel Horác a ten tu byl dlouho, úplně nejdéle, víc jak sedm let. A byl to takový malý, černý prcek. Tak proč by si někdo nevybral mne, tak pěknýho a veselýho kluka? Nevěříte mi? Tak se na mne přijeďte do útulku podívat. Půjdeme na procházku a já vám ukážu, jaký jsem bezvadný společník. Jo a nezapomeňte na ty piškoty, ty já můžu, pořád. Ale to víte, tety mne jen tak někomu nedají, chtěly by pro mne „druhou Zuzku“, tak já čekám, snad se někdy objeví...

Jerry čeká na své nové páníčky v „Domově naděje" v Krupce u Teplic. V případě zájmu volejte na číslo 723 489 796 nebo 417 851 197, e-mail: utulek@lozteplice.cz.