Ač je rhodeský ridgeback i dnes v mnoha státech používán jako lovecký pes, začíná se velmi rozšiřovat jako mazlíček, společník a hlídací pes. Rhodeský ridgeback pochází z jižní Afriky a je tak jediným uznaným plemenem z této části kontinentu. Hotentotský lví pes (či hote, se považuje za předka dnešního ridgebacka. Ale ten byl ještě křížen s domorodými ridgebacky, holandskými a německými mastify a slídiči. Původní standart plemene byl sepsán v roce 1922 R. F. Barnesem, v Bulawayo, v Rhodésii. Zvláštní je, že byl založen podle dalmatina. Schválen byl v roce 1926 Kennel Clubem.

Rhodeský ridgeback je plemeno inteligentní, rychle se učící, samo o sobě neagresivní. K cizím lidem se chová s odstupem, avšak svého pána miluje a je mu naprosto oddaný. Do doby, než uvidí či něco zvětří, zdá se být flegmatický. Je také výborný jako strážní pes.

Rhodeský ridgeback je silný, svalnatý, hbitý a aktivní pes. Měl by být souměrný v liniích. Je schopný velké rychlosti a ohromné výdrže. Chovatelé kladou důraz na jeho čilost, eleganci a zdraví. Pro toto plemeno je charakteristický pruh (hřeben) opačně rostoucích chlupů na hřbetě (ridgeback). Tento hřeben začíná za rameny a pokračuje až ke kyčlím. Postupně se zužuje. Jako průměrná šířka hřebene se udává 5 cm.

Lebka je plochá, mezi ušima široká s dobře vyjádřeným stopem a bez v klidném stavu bez vrásek.
Nos má mít rhodeský ridgeback černý nebo hnědý. Pokud je nos černý, musí být tmavé i oči, pokud je nos hnědý, oči jsou jantarové.
Oči musí být dobře oddělené, jasné, jiskřivé a dodávající inteligentní výraz. Jejich zbarvení by mělo ladit se zbarvením srsti.
Uši jsou středně velké, v základu široké, postupně se zužující a zakulacené. Posazeny by měly být vysoko.
Ocas má rhodeský ridgeback silný u kořene a opět se postupně zužuje, nošený v nepatrném zatočení mírně nahoru. Přední končetiny jsou dokonale rovné, silné, s lokty blízko u těla.
Tlapky jsou okrouhlé, kompaktní, musí mít tuhé prsty a pružné polštářky.

Srst má rhodeský ridgeback krátkou, hustou a lesklou. Jako barva se udává světle pšeničná až červeně pšeničná. Bílé odznaky jsou povoleny na hrudi a prstech, ale nesmí toho být moc, jinak je to už nepřípustné - stejně tak i nadměrné množství černě zbarvených chlupů. Ovšem tmavý čenich a uši jsou povoleny.