Celkový vzhled:
Malý, silný, spíše podsaditý než štíhlý, drsnosrstý, elegantní zmenšený dokonalý obraz knírače, bez nedostatků provázejících trpasličí vzhled.

Důležité proporce:
Kvadratická stavba těla, přičemž kohoutková výška malého knírače odpovídá zhruba délce trupu. Celková délka hlavy (od špičky nosu k týlnímu hrbolu) odpovídá polovině délky hřbetu (kohoutek až nasazení ocasu).

Povaha:
Jeho povahové rysy odpovídají povahovým rysům knírače a jsou charakteristické temperamentem a chováním malého psa. Chytrost, neohroženost, vytrvalost a ostražitost jsou vlastnosti, které z trpasličího knírače činí příjemného domácího psa a současně také hlídacího a společenského psa, kterého lze bez problémů chovat i v malém bytě.

Lebka: silná a protažená, bez silně vystupujícího týlního hrbolu. Hlava by měla odpovídat celkové mohutnosti psa. Čelo má malý knírač ploché a probíhá bez vrásek a rovnoběžně se hřbetem nosu.
Stop: vzhledem k obočí se zdá být výrazně vyjádřen.
Nosní houba: Nosní houba je dobře vyvinutá a vždy černá.
Tlama: končí tupým klínem. Hřbet nosu je rovný.
Pysky: černé, pevně a hladce přiléhající k čelistem, uzavřený koutek tlamy.
Čelisti / zuby: silná horní i dolní čelist. Úplný chrup (42 zubů podle zubního vzorce) s nůžkovým skusem je silně vyvinutý, s dobrým zámkem, čistě bílý. Žvýkací svaly jsou silně vyvinuté, ale pravoúhlý tvar hlavy (s vousem) nesmí narušovat příliš silně vyvinuté líce.
Oči: malý knírač má oči středně velké, oválné, směřující dopředu, tmavé, s živým výrazem; oční víčka dobře přiléhající.
Uši: překlopené uši, ve tvaru V, vysoko nasazené, stejnoměrně nesené, vnitřní okraje uší přiléhají k lícím, jsou otočeny směrem dopředu ke spánkům, přičemž rovnoběžný ohyb nesmí přesahovat přes temeno hlavy.

Krk:
Svalnatá šíje malého knírače je ušlechtile klenutá. Krk harmonicky přechází v kohoutek. V nasazení silný, jinak štíhlý, ušlechtile klenutý a odpovídající celkové mohutnosti psa. Kůže na hrdle těsně a bez záhybů přiléhá.

Trup:
Horní linie z profilu: vychází z kohoutku, směrem dozadu lehce klesá.
Kohoutek: tvoří nejvyšší bod horní linie.
Hřbet: silný, krátký a pevný.
Bedra: krátká, silná a hluboká. Vzdálenost od posledního žeberního oblouku ke kyčli je krátká, aby pes byl kompaktní.
Záď: probíhá s lehkým zaoblením, nepozorovaně přechází v nasazení ocasu.
Hruď: malý knírač má středně širokou, oválného průřezu, dosahující až k loktům. Předhrudí je výrazně vyvinuté díky špičce hrudní kosti.
Dolní linie z profilu a břicho: slabiny nejsou nadměrně vtažené, s dolní stranou hrudního koše tvoří elegantně prohnutou linii.

Ocas: ponechán v přírodním stavu.

Končetiny:
Hrudní končetiny
Všeobecně: při pohledu zepředu jsou hrudní končetiny robustní, rovné a nejsou postaveny příliš úzce. Předloktí jsou při pohledu ze strany postavena rovně.
Plece: lopatka pevně přiléhá ke hrudníku, po obou stranách hřebene lopatky dobře osvalená a nahoře přesahuje trnové výběžky obratlů hrudní páteře. Uložené pokud možno šikmo a dobře dozadu skloněné, úhel k vodorovné linii tvoří zhruba 50°.
Nadloktí: dobře přiléhá k trupu, je silní a svalnaté, svírá úhel s lopatkou zhruba 95° až 105°.
Loket: dobře přiléhající, není vytočen ven, ani vtočen dovnitř.
Předloktí: při pohledu ze všech stran dokonale rovné, silně vyvinuté a dobře osvalené.
Zápěstí: silné, stabilní, jen nepodstatně se odklánějící od struktury předloktí.
Přední nadprstí: při pohledu zepředu svislé, při pohledu ze strany lehce šikmo postavené, silné a lehce pružící.
Tlapy hrudních končetin: krátké a kulaté, prsty těsně sevřené a dobře klenuté (kočičí tlapky), s tmavými, krátkými drápy a hrubými polštářky tlap.

Pánevní končetiny
Všeobecně: při pohledu ze strany jsou šikmo postavené, při pohledu zezadu jsou rovnoběžné, nejsou postaveny příliš úzce.
Stehna: středně dlouhá, široká a silně osvalená.
Kolena: nejsou vtočená dovnitř ani vytočená ven.
Lýtka: dlouhá a silná, šlachovitá, přecházející v silné hlezno.
Hlezno: výrazné zaúhlení, silné, stabilní, není vtočeno dovnitř ani vytočeno ven.
Zadní nadprstí (nárt): krátké a kolmo k zemi postavené.
Tlapy pánevních končetin: Prsty krátké, klenuté a těsně sevřené; drápy krátké a černé.

pružné, elegantní, obratné, volné a prostorné. Hrudní končetiny kmitají co nejdále dopředu, pánevní končetina malého knírače dosahuje daleko a pruží a poskytuje potřebnou sílu impulzu (posun). Hrudní končetina na jedné straně a pánevní končetina na druhé straně se pohybují dopředu současně. Hřbet, vazy a klouby jsou pevné.

Kůže:
na celém těle těsně přiléhá

Osrstění:
Srst by měla být drátovitá, tvrdá a hustá. Skládá se z husté podsady a krycí srsti, která nesmí být nikdy příliš krátká, je tvrdá a dobře přiléhá k tělu. Krycí srst je drsná, dostatečně dlouhá,(1 - 3 cm) aby bylo možné zkontrolovat její texturu, není rozježená ani zvlněná. Srst na končetinách má sklony být poněkud měkčí. Na čele a na uších má malý knírač krátkou srst. Typickým znakem plemene je vous, který se tvoří na tlamě a není příliš jemný, a dále huňaté obočí, které lehce zastírá oči.

Zbarvení:
• čistě černá s černou podsadou
• pepř a sůl
• černo-stříbrná
• čistě bílá s bílou podsadou
U psů se zbarvením pepř a sůl je chovatelským cílem střední odstín se stejnoměrně rozloženým, dobře pigmentovaným pepřením a šedou podsadou. Přípustné jsou barevné odstíny od tmavě ocelově šedé až po stříbřitě šedou. Všechny barevné odstíny musí vykazovat tmavou masku, která podtrhuje výraz a musí harmonicky ladit s příslušným barevným rázem. Výrazné bílé znaky na hlavě, na hrudi a na končetinách jsou nežádoucí.U černo-stříbrné barvy je chovatelským cílem černá krycí srst s černou podsadou; bílé odznaky nad očima, na lících, na vousech, na hrdle, na přední straně hrudi dva dělené trojúhelníky, na nadprstí hrudních končetin, na tlapách, na vnitřní straně pánevních končetin a kolem řitního otvoru. Čelo, šíji a vnější strany uší by měl malý knírač mít - stejně jako krycí srst - černou.