Roku 1947 v Rusku výrazně klesl počet služebních psů. „Centrální škola služební kynologie" a šlechtitelská stanice „Rudá hvězda" se rozhodly tento problém řešit (konkrétně generálmajor Medveděv a Ilin). Jejich nově vyšlechtěné plemeno mělo být tvrdé a vyrovnané, odolné vůči panujícím klimatickým podmínkám v Rusku, které by se dalo použít k hlídání vojenských objektů, státních hranic a podobně. Udává se, že Černý ruský teriér vznikl z rotvajlera, novofundlandského psa a erdelteriéra, ovšem asi to nejsou všechna plemena, která byla do tohoto programu zapojena.

V roce 1955 mohla kynologická veřejnost poprvé vidět černého ruského teriéra na Všesvazové zemědělské výstavě v Moskvě. Sklidil obrovský úspěch. Od roku 1981 bylo toto plemeno vídáno v Evropě na kynologicky významných akcích a získávalo řadu ocenění, tak rostla samozřejmě jeho popularita.

Černý ruský teriér je hrdý, klidný, velice inteligentní, důstojný, má velice rád děti, pro svého pána by udělal cokoliv. Dále je odvážný, mrštný, vyrovnaný razantní, ale přesto dobře ovladatelný, ale potřebuje tvrdou výchovu, protože jako většina teriérů je dosti tvrdohlavý.

 

 

Má masivní osvalení a silnou kostru. Kůže je elastická bez záhybů.
Jeho hlava je dlouhá s mohutným vousem a dodává hlavě skoro hranatý tvar. Uši jsou trojúhelníkovité, vysoko nasazené, malé a dopředu klopené. Okraj ucha by měl těsně přiléhat k lebce.
Oči jsou tmavé, malé, oválné, šikmo nasazené

Srst a zbarvení: tento teriér je trochu zvláštní tím, že když je o jeho srst dobře postaráno vůbec nelíná a dokonce ani nezapáchá, když je mokrá. Je potřeba pravidelné vyčesávání staré odumřelé srsti. Délka 4 - 10 cm se upravuje. Má tvrdou, těsně přiléhavou srst černé barvy. Povoleno je i zbarvení černé s šedivými chlupy.